Rozšířené mýty o medu a včelách:

  • Tmavý med je lepší, než světlý. 
  • Tmavý (lesní) med pochází z lesa.  
  • Med nosí včela do úlu v košíčkách, které má na nožičkách.
  • Med kazí zuby.
  • ...a jedna nepříjemná pravda o stále tekutém medu, který Vám nabídnou například v hotelu při snídani na "švédském stole". Med bývá v malých jednorázových baleních, stejně jako se dává např. marmeláda.

Jaká je skutečnost:

Je tmavý med  lepší, než světlý? 

 Na tuto otázku existuje více odpovědí, a to podle toho, z kterého úhlu se na to podíváme.

Pravdou je, že:

  • Světlý "květový" med pochází z nektaru rostlin a je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu hroznového (glukózu) a ovocného (fruktózu) cukru. Vzhledem k vyššímu obsahu hroznového cukru (glukózy) rychleji krystalizuje. Obsahuje pylová zrna různých květů, které jsou zdrojem vitamínů. U některých alergiků na pyl může způsobit problémy.
  • Tmavý "medovicový" med je tmavší, což způsobují rostlinná barviva z mízy dřevin, kterou mšice sají. Obsahuje více minerálních látek a stopových prvků. Oproti květovému medu je "hůře" stravitelnější.
  • Současná módní obliba "tmavého lesního" medu je ryze středoevropskou záležitostí, ve "zbytku světa" nadále přetrvává obliba světlých květových nektarových medů.
  • Medovicový med krystalizuje velmi pomalu a daleko lépe se nabírá lžičkou ze sklenice, nebo roztírá na chleba či rohlík.
  • Nejlepší je ten, který Vám nejvíc chutná:-).

Pochází tmavý (lesní) med opravdu z lesa?

Tmavý med, který nesprávně nazýváme "lesní", se správně nazývá med medovicový.

Jak vzniká medovicový med?

Medovice je jednoduše řečeno sladká šťáva, kterou ze svého těla vylučují mšice. A ty se vyskytují na různých stromech a rostlinách. Nejčastěji je najdeme na jehličnanech, ale také na listnatých stromech, jako javor, buk, dub, lípa atd. Čili "tmavý med" může být i z centra města.

Mšice svým ústním zařízením napíchne rostlinné sítkovice - tj. rourky, kterými proudí míza. Tak obsahuje velké množství cukrů, resp. jeho množství kolísá s vegetačním obdobím.

V těle mšice  prochází potrava přes filtrační komoru, která je významným oddílem trávící soustavy. Zde probíhá tlaková filtrace, při které se zadržují aminokyseliny (což jsou bílkovinné stavební kameny). Tyto aminokyseliny a část cukrů (cca 50-70%) obsažených v rostlinné šťávě, jakož i část vody (33-50%) procházejí středním střevem kde jsou absorbovány. Tlakem v zadním střevu filtrovaná, přebytečná voda a v ní obsažené cukry jsou vylučovány jako medovice aniž by prošly vlastním zažívacím traktem. Medovice tedy není žádným výkalem mšice, ale je to pouze přebytek, který ona sama nepotřebuje.

Takto vyloučená medovice se na mšici objeví v podobě sladké kapky, kterou pak včela sebere a donese do úlu.

Podobné kapky můžete pozorovat také na kapotě svého auta, když v červnu nebo v červenci zastavíte třeba pod lípou. Auto máte pak celé ulepené:-)

Medovice se nevyskytuje každoročně, ale její produkce kolísá, a to právě přímo úměrně s výskytem mšic.  


Nosí včela med do úlu v košíčkách, které má na nožičkách?

Samotný vznik medu není tak jednoduchý jak si řada lidí představuje. To, že včely sbírají med a nosí jej do úlu je opravdu pouze mýtus. Med je látka, kterou včely tvoří z nektaru, což jsou sladké šťávy, které sbírají z květů rostlin, nebo v podobě medovice (o medovici viz výše).

Včela sbírá nektar  či medovici do medného váčku, který je umístěný před jejím žaludkem. Mezi medným váčkem a žaludkem je jednosměrná "klapka", která zajistí, že obsah žaludku se nedostane do medného váčku. Ale když má včela hlad, může se z medného váčků "najíst".

Nasbíraný nektar či medovice jsou včelími dělnicemi snášeny do úlu, kde je další dělnice chemicky přetváří a ukládají v plástech. Již během sběru a přeletu zpět k úlu včela k nektaru či medovici přidá svůj vlastní enzym – fermet, který štěpí složené cukry. Včela létavka v úlu předá surovinu úlovým včelám, které jej ukládají do jednotlivých buněk plástů. Zajímavou informací je, že uložený med v buňkách plástu je ještě několikrát přenášen do jiných buněk, a právě při tomto „stěhování“ se do něho dostávají další enzymy (např. diastáza, kataláza, fosfatáza, atd.), vitamíny, katericidní inhibitory a další prospěšné látky. Tak postupně vzniká mix výživných látek, které jsou spolu s nektarem či medovicí postupně přetvořeny v med. Med prochází také fyzikálními změnami, protože se postupně snižuje obsah vody. Medový roztok je tak přenášením postupně vysušován a zahušťován. Vyzrálý med pak včely zavíčkují víčkem z včelího vosku.  


Kazí med zuby?

Odpověď zní, ne! Zuby se kazí jen při konzumaci rafinovaného cukru, tedy sacharózy. Ten totiž neobsahuje důležité látky, jako je vápník, hořčík a další. Proto se tyto látky musí odebírat z nejbližšího zdroje, čili ze zubů, protože je potřebuje ke svému štěpení. Zubní sklovina je tak oslabována a dochází ke vzniku zubního kazu. Med naopak látky na štěpení sacharózy obsahuje a hlavně je tvořen z jiných cukrů, jako je glukóza a fruktóza. Navíc med působí protizánětlivě a tudíž i proti zubnímu kazu.


...a jedna nepříjemná pravda o stále tekutém medu.

Krystalizace medu je jeho přirozenou vlastností, ať se nám to líbí, nebo ne. Květový med krystalizuje velmi rychle...například o med z řepky dokážete ohnout lžičku už za čtrnáct dní. Medovicový med krystalizuje naopak velmi pomalu. Trvá mu to celé dlouhé měsíce a často je i po roce a půl krásně tekutý.

Do malých jednorázových baleních, která nám nabídnou k čaji v restauracích, nebo na snídani v hotelu, se ale medovicový med zpravidla nedává. Je totiž dražší. Med, který se do těchto balení dává, je světlý - tudíž květový.

A proč nekrystalizuje?

1. Protože se do něj přidávají sirupy, které se velmi snadno získávají ne z cukru, ne ze sacharózy, ale štěpením škrobu, hlavně kukuřičného. Tyto škroby neobsahují fruktózu a tento pak med nekrystalizuje. Zákazník je spokojený, ale ošizený. 

2. Med se krátce zahřeje na vysokou teplotu. Zničí se tak v něm drtivá většina cenných látek a stane se z něj v podstatě bezcenné sladidlo. Ovšem zato se dá dobře namazat na chleba.

  

 

Podpořte nás
 
Oblastní charita Jičín

Zapsaná v Rejstříku evidovaných právnických osob

vedený Ministerstvem kultury

pod číslem 8/1-04-726/2005-1938

IČO: 73633755

DIČ: CZ 73633755

Bankovní spojení:

Česká spořitelna, a.s.

č.ú: 2914882379/0800
Statutární zástupci:

ředitel:  Bc. David Rejlek

email: reditel@charitajicin.cz

zástupkyně ředitele:

Mgr. Jitka Chalupníková, email:

vedouci.sasanka@charitajicin.cz

T: 605 521429